Jsem poutníkem svého života a své cesty si volím sám. Vše Bohu náleží.

I am a traveller of my life and I choose my ways myself. All belongs to God.

pondělí 30. května 2016

Nejmenší. The Smallest.

Možná budu muset přehodnotit, jak malé kousíčky látek ještě schovávat. Abych nebyla pochopena špatně: takhle prťavé asi (když se hodně vzedmu) budu vyhazovat. Cítím závan křídel svěrací kazajky.

 I will have to throw these teeny tiny pieces of fabrics away. It is too nutty to save them (but I do love it).























































































úterý 24. května 2016

The Third Angel. Done.

Třetí lněnému andělovi narostla křídla a chystá se do světa.
Ke koupení je buď na fleru: http://www.fler.cz/zbozi/treti-andel-7456897 nebo mi napište sem.

Knoflíčky jsou vintage s "perleťovým" nátěrem, pravé andělské.

The third linen angel is for sale here: http://www.fler.cz/zbozi/treti-andel-7456897. He is sewed by me from linen and cotton fabrics and filled is with pure wool. Face is embroidered.








































































neděle 22. května 2016

Blešák a další anděl. Flea Market And The Third Angel.

Blešáky a vetešnictví mám ráda, což už tu jistě každý pochopil. Doposud byl nejlepší úlovek starý houpací koníček, kterého milují Lexík a Viktorek, ale včerejškem se posunul na druhé místo.
Celé dva roky, co je dům hotový, mi chybělo do pokoje malé kanapíčko, gaučík, sofa. A teď už nechybí :).
Potřebuje přečalounit, naposled to udělal někdo s hodně špatným vkusem, ten potah je vybraně hnusný. Potřebuje novou polituru. Konstrukce je ale pevná, žádný červotoč, žádné vlhkem uhnívající nohy.
Pes (aka Pitomý pes, on takový prostě je) si přečetl všechny vzkazy, skoro se nedal odehnat. Pak ještě stál ve dveřích do domu a natahoval nos za roh, aby mu nic neuniklo.
Kocouř říká, že všechno je ok.
Já to říkám taky.


































































































































Třetí anděl se chystá, ještě nemá křídla.






























středa 18. května 2016

Cardigan. Done. Yarn Along.

Jupí, první svetr je hotový. Příště musím vychytat některé detaily, výstřih vyšel dost velký a v těle jsem mohla svetr víc projmout, ale jsem spokojená. Potvrdilo se mi jako vždycky, že si udělám plán, začnu podle něj, v hlavě mi bublají další a další metaplány a výsledek je jiný, obvykle zábavnější. Původní svetr měl být jen pruhovaný, pak se mi zachtělo fair isle, a ta fialová barva se sama odněkud připlížila.
Spotřebovala jsem dohromady 250g čisté vlny, hlavně Martiny od Mafilu, fair isle jsou různé zbytky z šátků. Upleteno po chvílích asi za 4,5 měsíce.

Perleťové knoflíky mám ze svých vetešnických zásob, skoro každý je jiný, ale to mě baví.
Takže další svetr? Určitě!

My stripey cardigan is done. It has some mistakes like too big neckline but I am satisfied with it.
I have used up 250g of pure woll, Martina (Mafil, Italy).
That  old pearl buttons are from my stash.
Go to the next sweater!





































































































Kocouř tentokrát vyjímečně neasistoval.


Inspirace Ginny ze Small Things (gsheller.com)


neděle 15. května 2016

Jehlice a klubka s Vlněnými sestrami

Druhé víkendové setkání s Vlněnými sestrami, Vysočinou, spoustou barevných klubek krásných odstínů i názvů, dobrým jídlem, veselými historkami, samozřejmě spletením kilometrů vln, novou inspirací ... jistě jsem ještě něco vynechala. Jak jsem říkala na konci, cítila jsem tam jak v sanatoriu, bylo mi dobře a jedinou vadu vidím v příliš rychlém plynutí času. Pátek se překlopil do neděle rychleji než obvykle.
Bylo to perfektní, děkuju všem báječným ženám za skvělou atmosféru a nová přátelství a příště zas.



































































































































pondělí 9. května 2016

Zbavit svéprávnosti ...

... mě chtějí moje dcery, až začnu nosit patchworkové sukně, anebo, hůř, patchworkové vesty! Tak mi vyhrožují už dlouho.
Ale dát sem tam záplatičku na košili nebo šaty snad ještě smím ... nenápadně.




























































A mám střihnuto na dalšího anděla.


středa 4. května 2016

Stripey Cardigan. Yarn Along.

Pomaluuu ... jde mi to nějak ztuha. Nicméně mám hotový jeden rukáv, druhý bez pár řad skoro hotový, zbývá je sešít, zapošít konce vln, namočit, vypnout, najít a přidat knoflíky a je to! Doufám, že na Vysočinu v něm pojedu (a to pojedu, i kdyby slunce pálilo!).

Chaim Potok, od kterého jsem četla úplně všechno, co u nás vyšlo. Všechny jeho knihy můžu s dobrým svědomím doporučit, žádná není slabá.

Cardigan draws to an end ... slowly.

Book: Chaim Potok, My Name Is Asher Lev. I can recommend it to you.



Inspirace: Ginny ze  Small Things (gsheller.com) .



úterý 3. května 2016

Angel With A Flower

Druhý anděl je o trošku větší. Len jsem zkombinovala s bavlnou a jako parádu dostal perleťáček, fragment staré šité krajky a rovněž staré nitěné knoflíky na křídla. Zdá se mi, že andělé jsou velmi dobří nositelé mých antikvárních galanterních pokladů.
Dobře se s ním pije kafe!

Je ke koupení na fleru :   http://www.fler.cz/zbozi/druhy-andel-7395465 nebo tady přes blog.

The second angel is sewed from linen and cotton and he is decorated with pearl button, fragment of antique lace and old thread buttons. He is for sale.

































































































neděle 1. května 2016

Skuhrov. Memories.

Když jsem byla úplně malá, jezdívali jsme k tatínkovým rodičům do Skuhrova u České Třebové. Tam jsem byla nejšťastnější dítě. Dědeček byl báječný, měl černého vlčáka Kazana a na jedné jabloni naroubovaných několik odrůd jablek. V komoře běhaly myši po bublajících lahvích se šípkovým a malinovým vínem, v lese jsme vždycky našli křemenáče a babička pekla několik plechů koláče denně. Sousedovic kráva se jmenovala Malina, což se mi zdálo strašně divné. Přicházel antoušek, vykupoval králičí kožky napnuté na stěně stodoly a smrděl.
Zažila jsem tam invazi rusáků v roce 1968. Příští léto dědeček umřel a všechno skončilo. Babička chalupu prodala, nastěhovala se na střídačku ke svým třem synům a život už byl dost jiný.



























Po 48 letech jsem se tam jela podívat. Doteď se mi o Skuhrově a dědečkovi občas zdávalo, jsem zvědavá, jestli to bude pokračovat. Chalupa spadne, střechou teče a stropy se zbortily, stodoly jsou na tom ještě hůř, zahrada zarostlá křovím. Nikdy už tam nepůjdu.