Jsem poutníkem svého života a své cesty si volím sám. Vše Bohu náleží.

I am a traveller of my life and I choose my ways myself. All belongs to God.

sobota 13. ledna 2018

Daisy. An Exhibition.

Snad všichni ji známe z dětství svého i našich dětí.  Malířka Daisy Mrázková, 1923-2016. Všechny ty jemné ilustrace plné zvířátek, rostlin a dětí. Nekonečně trpělivé šrafování pastelkami a tuší.
A nejlepší zpráva je, že Flóra, Mukánek, Tedík a medvědička Matoušová žijí :-)
Ještě to do 28. ledna do Villy Pellé stihnete.























































































































































































































































































































































































neděle 7. ledna 2018

Rastrový trojportrét.

Něco, co bych od umělce z 16. století nečekala. Obraz tvoří dřevěná podložka s vydlabanými žlábky, na jejichž bocích jsou namalovány portréty císařů Ferdinanda, Maxmiliána a Rudolfa. Záleží na tom, z jakého úhlu se zrovna díváte. Autor, Paulus Roy, údajně v rudolfinské době pobýval přímo na
císařském dvoře v Praze.






























Lepší vyobrazení jsem nikde nenašla a pro množství bdělých výhružných hlídačů jsem foťák raděj ani nevyndala z tašky.
Návštěva Obrazárny Pražského hradu byl improvizovaný náhradní cíl; původně jsme se vydali do Konírny na české impresionisty, ovšem tři dny před koncem výstavy se fronta jen ke kase jevila nesnesitelná. Nikdy se nepoučím asi, výstava trvala dost dlouho, aby na ni člověk šel v klidu.

Šaškárna kolem kontrol: "Máte s sebou zbraně, výbušniny nebo drony?" Odpovídám, že kdybych měla, určitě to nepřiznám. A kromě dronu jsem v kabelce mohla mít kilo semtexu nebo bambitku, to už se nikdo nepodíval. Formalita určená ke strašení lidí. Fujtajbl.
Mimochodem, rodinné vstupné na Hrad je 700 korun. Kdo si tam dnes s dětmi v neděli odpoledne jen tak zajde, aby jim ukázal, co by měly znát?
































pondělí 1. ledna 2018

Jak na Nový rok....

...tak furt, takže je potřeba do něčeho píchnout. Bude to anděl malých zvířátek, už dlouho na něj myslím.

A Little animals's angel is on process.




V novoročním slunci a teple na zahradě rozkvetla růžička, která ještě předevčírem vypadala dočista zmrazeně; kéž bychom v sobě všichni měli tolik síly a krásy!


A děkuju za to, že se o těchto Vánocích podařilo setkání se všemi mými dětmi. A za nejlepší překvapení, které je ještě tajné.






úterý 19. prosince 2017

The 2nd Dexter. Done. Crafting On.

Někdy v létě mě okouzlilo krásné mořské klubko, které předla a barvila Pavla Kloparová. Stačilo vybrat k němu vhodný odstín Donegalu a svetr se pletl skoro sám. Jsem z něj nadšená.
Tentokrát jsem pletla velikost S na jehlicích 3.75 a obou vln jsem spotřebovala celkem 275g.

I knitted this Dexter (pattern by Isabell Kraemer) from 275g of  Soft Donegal yarn and hand-spinned and dyed yarn by my friend Pavla.

Joining Nicole Frontier Dreams













































pátek 15. prosince 2017

Ve Vídni

jsem byla poprvé. Samé Rakousko-Uhersko, pěkně udržované. Největší vánoční trh jsme obešli, tam je to česko-slovensko-rusky mluvící masakr, ale vedlejší malá náměstí a uličky byly akorát tak předvánočně příjemné. Pečené kaštany do papírového sáčku, aby hřály ruce. Různá malá vetešnictví a bazárky. Hodně malých místních obchodů, nevytlačených konkurencí řetězců. Atmosféra města, které myslí na své obyvatele.
Sídlo presidenta bez zátarasů, samopalníků a nesmyslných prohlídek. Darmo srovnávat. Sebevědomí.
A bydleli jsme a jedli uvnitř turecké čtvrti, mezi muslimy, a cítili jsme se tam bezpečněji než na leckterém místě v Praze.
Bylo to krátké a hezké.