Jsem poutníkem svého života a své cesty si volím sám. Vše Bohu náleží.

I am a traveller of my life and I choose my ways myself. All belongs to God.

středa 5. října 2011

Křehké setkání. Delicate Meeting.

Prudká rána do okna, mihnutí křídla a já jsem mazala na terasu. Byla jsem tam dřív než kocour, ale jen o peříčko. Krásný barevný strakapoud se skoro nemohl pohnout a nechal se vzít do ruky, jen srdce mu rychle bouchalo.
Mezi vyhrožováním kocourovi a psovi jsem ho prohlídla a nenašla jsem žádné viditelné zranění. Tlukot srdce se rychle utišoval, myslela jsem si, že přeci jen má něco rozbitého uvnitř a že umírá, ale on mi prostě v té dlani usnul.
Tak jsem seděla, spícího strakapouda v ruce, a měla jsem velkou radost. Ze setkání s tak jinou bytostí, z jeho krásy i z toho, jak u mě nabírá sílu, aby mohl zase letět. Taky jsem původně měla být dnes v práci, a to bych večer našla jen zbytky kocourova oběda.
Asi po půlhodině se probral a silným hlasem vykřikl, chvilku mi na dlani přešlapoval a byl pryč.

The spotted woodpecker knocked out himself by my window. I was faster than tomcat :)
Woodpecker slept about thirty minutes in my hand ... and then .... flew away. Thanks for that meeting.




5 komentářů:

  1. Lenko,
    to musela být tak obrovská důvěra, když Ti v dlani usnul... Taky bych byla šťastná :).
    Nikdy bych netušila, že v tak úžasném stvoření, jako je ptáček, je tolik snahy porozumět člověku.
    Kdysi jsme měli andulky, ale vždy jen v kleci. Teď máme asi dva roky anduláčka a sama zírám, jak se nechal ochočit, přitom ale pevně lpí na svém já a hned dá najevo, že takhle ne :). Je volný, jen na noc a na větrání ho zavíráme; zírám, jak komunikuje - sice jsme ho už naučili nějaká lidská slova, která radostně používá, aby se účastnil debaty :), ale má prostě své zvuky, o kterých vím, že něco znamenají.
    Když třeba přijdu do kuchyně, kde je nejčastěji zapípne takovým způsobem jako "ahoj, kdes byla?". Anebo když přiletí na rameno a dožaduje se pozornosti... Anebo jeho tanečky, když telefonuju, a on mi dává najevo, že teď mě tady má bavit on.
    Možná si to moc beru :), ale ptáčky jsem vždycky měla jen za překrásnou divočinu, a teď tu máme takového kámoše :).
    Krásný den přeju! M

    OdpovědětVymazat
  2. Ptáčci jsou taková zvláštní stvoření, pořád například nechápu, jak to, že mohou lítat :)
    Jsou to moji miláčci a už se teď těším, jak je začnu za chvíli krmit a budou jich tady spousty. Někdy mám skoro pocit, že se za mnou táhnou ...

    OdpovědětVymazat
  3. Já chci taky! Mám tu sice připravené krmítko od loňska, takže je chci začít lákat s prvním sněhem, ale obávám se, že za mnou se žádní ptáčci nepotáhnou... přijedu se pokochat k tobě, jo? :-)

    OdpovědětVymazat