Ta Vysočina ...
Už se těším na jaro, podaří-li se uspořádat další workshop po půl roce. Tolik krásy kolem !
Uvnitř mezitím nekontrolovatelně bujela klubka. Rozlézala se všude a lákala.
Trochu toho Kazatele.
Koláč skoro jako patchwork.
A zbytek - nikoliv koláče - zítra.
Vysočinou jsem párkrát projížděla, se střední jsme tam měli poznávací 3denní výlet, na který dodnes ráda vzpomínám. Ta krajina je tam krásná, že jsem si už tenkrát říkala, jak se tam v dospělosti odstěhuju...
OdpovědětVymazatOno to tam člověka chytne, že ? Trvalá melancholie a kam se podíváš, tam můžeš položit oko a nechat ho tam.
VymazatNádherné fotky, ano, má to své kouzlo :)
OdpovědětVymazatDěkuju.
VymazatTaky jsem měla období, kdy jsem se chtěla odstěhovat na Vysočinu, to když jsem hodně četla Demla a Reynka, všechna ta Vydří a Jirousovy básně poblíž....krásná krajina..
OdpovědětVymazatAno, přesně Vydří mě chytlo u srdce a ten výhled z kopců si vybavuju i po 20 letech dost dobře.
VymazatPřesně tak. To už v srdci zůstane.
Vymazat