Jsem poutníkem svého života a své cesty si volím sám. Vše Bohu náleží.

I am a traveller of my life and I choose my ways myself. All belongs to God.

pátek 26. října 2012

Israel

Na začátku musím říct, že mě celá desetiletí nutkavě přitahuje všechno, co se Svatou zemí  souvisí. Judaismus, bohatá, dramatická a hrdinská historie, šílenství holocaustu, složitý vznik státu Israel, budování kvetoucích kibutzů v poušti, války o přežití, fascinující kultura ....
Přála jsem si podívat se tam, ale z různých důvodů jsem moc nevěřila tomu, že se mi to někdy splní, a ještě týden před odletem mi celý výlet připadal trochu neskutečný. Jsem to opravdu já, kdo poletí na Blízký Východ ?
Byla jsem to opravdu já, kdo chodil po stopách proroků a po místech dávných i nedávných bitev, po svatých místech judaismu, křesťanství i islámu ? Ach ano. Těžce se mi vracelo zpátky a zdaleka tu ještě nejsem celá. A od druhého dne vím, že udělám všechno pro to, abych se do Israele mohla vracet.

Foreigner friends, please, use the translator. Thank you.

 
 
 
V Jeruzalémě platí nařízení, že se smí stavět jen z místního kamene, který má krémovou až okrovou barvu. Ve slunci celé město zlatě září.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
První silné dojmy vás zavalí hned na Ben Gurionově letišti v Tel Avivu : horko, světlo, barvy, lidé se bouřlivě vítají, křičí, všechno je ale přehledné, dokonale popsané, čisté a přátelské.
 
Israel. Konečně.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat