Už ho máme čtyři týdny. Tomcat. We Have Had Him For Four Weeks Already.

Jeden rozpletený a druhý nedopletený. One Half Finished The Other Unfinished.

Nevydržel mi dlouho, úmysl nezačínat nic dalšího, dokud nedopletu svetr a Hap for Harriet. Baví mě ty začátky a to, jak se dostávám do rytmu vzoru a barev. Pak to ovšem chce dotáhnout do konce ...

Takže šátek s dlouhým názvem Let´s Just Take It Nice and Easy od Mary Triplett.
Látka, na které klubíčka leží, je vlněná sukně ze sekáče za 50 kaček

Hořčicově žlutý Hap polyká různé odstíny, jak jsem je v šuplíku posbírala. Ideálně by měl být hotový do začátku října. Ale možná zlatý žlutý voči ...

Jean Delville. An Exhibition.

Výstavy, které jsou pořádané v pražském domě U Kamenného zvonu, mají vždy přidanou hodnotu : ten krásný gotický dům samotný.

Obrazy Jeana Delvilla (1867-1953), to je symbolismus, romantismus, trochu teosofie a okultismu,
spojené dohromady brilantní kresbou i malbou. Mají silnou atmosféru a třebaže některé působí přepjatě, zůstanou vám dlouho v hlavě.

Jestli si to dobře pamatuju, následující obraz se jmenuje Škola ticha. To bychom tak všichni potřebovali !

A taky máte možnost vidět několik děl českých, autorů, kteří se k Delvillovi - alespoň v nějakém období své tvorby - tematicky hodí. Bílek, Kavan, úchvatný Schikaneder :

Výstava končí za týden. Nezmeškejte ji.

Komunismus bolí dodnes.

Demonstrace k 47. výročí okupace Rusákama. Vím, že to byla skoro celá Varšavská smlouva, ale tenkrát se jim neřeklo jinak než Rusáci. Formující zážitek mého dětství.

Statečný muž Jaromír Štětina, kterého si vážím.

Miroslav Kalousek, kterého si zas až tak nevážím, ale který řekl jasné a neuhýbavé věty k invazi a k současné situaci.

Pražský Majdan se také zúčastnil. Za vaši i naši svobodu !

A tomuhle pánovi se zkrátka nelíbilo, že to nejde všechno zakázat. Policajti byli vlídní.

A mě dost straší, jak málo tam přišlo lidí. To necelé půlstoletí, to je jen chvilka. Můžeme je tu mít za další chvilku znovu.

Sewing With The Kitten

Šití s kotětem má stejné překážky, jako když máte v domě malinké dítě. Dá se, jen když kotě / dítě spí. Jinak se snaží vytahat špendlíky z jehelníčku a sníst je, rozmotat a po svém smotat všechny nitě. Ulovit nařezané dílky látky, zmuchlat a oslintat je. Lehat si / strkat prstíky těsně před rotační řezák. Opařit se vaším kafem a zbytkem polít už hotový patchwork. A tak.

Ale je to náš miláček samože.

Kotě a hra světla .... Little Tomcat And Game Of Light ....

.... a horko a andělík v poli.

.... and heat and a little angel on field.

Andělíka fotila Anežka, kocourka Ester a zbytek já.

Horko a trojúhelníky. A Heat and Triangles.

Měla jsem náročnější pracovní plány na dnešek, ale v tom vedru nejde nic. Ani vytrhnout plevel ze záhonu ( to kecám, jeden jsem vytrhla a vyrobila při tom tepla jak jaderná elektrárna).
Tupé bezmyšlenkovité řezání trojúhelníků na Matoušovu deku tolik nehřálo a zvítězila jsem nad rotačním nožem, prsty mám všechny. Produktivita ale nebyla valná.

Zahrada je smutná, zalévám jen vybrané jedince, bojím se o vodu ve studni. Před dvěma lety prý pršelo. Vážně ?

Kocourek. A Little Tomcat.

Podivné ušaté kočky u nás nepobyly dlouho. Jednak se paní příliš stýskalo, jednak byly zvyklé z bytu, který byl celý uzpůsobený pro ně, tak řádit, že leccos zničily. K oboustranné spokojenosti se dneska vrátily do původního domova.
Kočka by tu ale chyběla, a tak máme od pátku dvouměsíčního šedivoučkého kocourka. Matka habešanka, otec neznámý. Kotě je krásné, hravé a akční až do padnutí, něžné, voňavé. Chtěla jsem ho pojmenovat Kohn, ale neprošlo mi to, tak mu asi budeme říkat Izák.