Citron 2

Citron je tak pěkný a přitom jednoduchý vzor, že si ho s chutí zopakuji. Tentokrát ze dvou ponožkovek, šedočerně žíhané a modré. A hned od začátku se mi to líbí. Z dálky skoro fair isle, nemyslíte?

Co se vůbec nepovedlo. Unsuccesful Works.

Tenhle šátek. Horní okraj je podivný, roluje se hodně, místy je stažený, ač jsem se snažila plést volně. Navíc vytváří uprostřed takový oblouček, který se mi nelíbí. Že se roluje i dolní okraj, to už mi je jedno. Vypárat všechno.

No a ten svetr z tweedu se mi pletl dobře, když už jsem trefila oba rukávy stejně velké, mohl i dobře vypadat. Po namočení a vypnutí se ale příšerně zvětšil, prodloužil se snad o čtvrtinu. Takže taky vypárat.

Jak vidno, taková pletací hvězda zas nejsem.

Rok. Year.

Před rokem jsem šla poprvé na workshop s Vlněnými sestrami a začala jsem nutit své ruce a mozek do vzpomínek na pletení. Po roce mám na pažbě deset zářezů.

My ten scarf after a year of knitting.

Listopad. November.

Můj oblíbený americký malíř Andrew Wyeth a jeho November First.

My favourite American painter Andrew Wyeth (1917-2009) and his November First.

A má oblíbená dušičková píseň. Pokaždé znovu si ji hodně zpívám.

And my beloved All Souls song.

Teeny Tiny Hexies

Pokrok skoro neviditelný, je to tuze pomalá práce. K dnešnímu dni 1.303 hexíčky, to jsem si myslela, že je jich daleko víc. Takže jich potřebuju ještě tak dva tisíce? Tři tisíce? Uvidíme.

Progress is so slow .... I have only 1.303 hexies sewed together.

Dream Stripes: nový lem. Dream Stripes: A New Edging.

Můj Dream Stripes se u okraje ošklivě kroutil. Ok, poradila jsem se, rozpletla příliš utažené ukončení a upletla na tlustších jehlicích znovu. Kroutil se pořád, a to mě tak rozčilovalo, že jsem ho nemohla nosit, což mě rozčilovalo ještě víc.
Rozpletla jsem znovu, se silným pocitem marnosti a vlastní nemožnosti. Upletla pár řad hladce, víc řad obra(t)ce a úplně nakonec pikotky. Ty sice téměř nejsou vidět, měla jsem je dělat masivnější, ale když o nich víte, jsou tam :-).
A sláva, po novém vypnutí se nic nekroutí a šátek vypadá dobře.

An old Dream Stripes with the new garter stitch rows and a picot bind of.

Giveaway : výsledek

I když si výherní blog o melounu přečetlo spoustu lidí, o nikom ze svých zahraničních čtenářů/čtenářek jsem se nic nedozvěděla.
Nejraděj bych poslala panenku každé ze čtyř milých žen českých, které reagovaly, ale tolik jich bohužel nemám.

Takže losuju a vítězný komentář napsala Jolana !

Jolana18. října 2015 19:21

Je, Leni, Tvé panenky jsou moc krásné! Znám je i z minulých postů - to když jsem ti brouzdala blogem do minulosti :) No, tak zkusím štěstí. My se už maličko "známe", ke mne na blog jsi nakoukla a víš, že miluji barvy, látky (i ty maličké), čoko a kávu a zelený čaj a pečené buchty :) A jsem strašně upovídaná, tak to raději zkrátím - děkuji za tak milou giveaway, kterou jsi uspořádala! Krásné dny! Jola

Jolo, napiš mi do mailu svoji adresu, prosím. Jsem teď nemocná, ale hned jak to půjde, panenku pošlu.

můj mail: lenkamato@seznam.cz

Statečný meloun a giveaway. The Brave Melon And Giveaway.

Statečný meloun se sám vysel na udupaném vysušeném místě před psí boudou (zatímco opečované dýně pohltili jako každý rok slimáci). Sám se vysel, sám si vyrostl, bohužel nestihl sám dozrát, ale všechny nás nadchl. Dokonce si i zahojil různá zranění, která mu způsobil pes. Blog si rozhodně zaslouží.

The brave melon grew up itself on a parched place in front of doghouse.

Když otevřu Google Statistics, vidím, že sem chodí dost lidí z celého světa, což mi dělá velkou radost. Ráda bych vás všechny poznala! Kdo napíše něco krátkého o sobě, může vyhrát malou panenku-brož, kterou jsem šila. Příští neděli 25. října budu z komentářů losovat.

According to Google statisic, readers from all around the world have been visiting my blog. This really pleases me and I am curious who you are. Send me a short message about yourself and you can win a small doll-brooch. The winner will be drawn from the comments here bellow and announced by Sunday 25th of October.

Hodně štěstí!

Workshop 3

Poslední dávka vln a Vysočiny a tak.
S velkými díky Vlněným sestrám, které celý ten příjemný víkend včetně pěkného počasí zorganizovaly.

Prťavé svetříčky upletené při tréninku na raglánový svetr.

Tady na nás paní volala : "Holkýýý, nechcete jabka na cestu?"
Šly jsme čtyři a bylo nám dohromady asi 200 let ...

Workshop 2

Ta Vysočina ...

Už se těším na jaro, podaří-li se uspořádat další workshop po půl roce. Tolik krásy kolem !

Uvnitř mezitím nekontrolovatelně bujela klubka. Rozlézala se všude a lákala.

Trochu toho Kazatele.

Koláč skoro jako patchwork.

A zbytek - nikoliv koláče - zítra.